Publikační činnost

Ne příliš často, ale o to s větším nasazením, popisujeme do různých časopisů a médií naše často kritické úvahy ohledně fungování dotačních programů v ČR i v EU a shrnujeme i přehled očekávaných programů do budoucna. Příkladem jsou především pravidelné články do časopisů Veřejné zakázky a Statutární zástupce firmy. 

Příprava rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027 v době před koronavirem a v době koronavirové

Martin Dítě, Dotaceonline.cz / Grant Advisor

V tomto článku se pokusím přehledně rekapitulovat a komentovat stav jednání o rozpočtu EU na další období, dosavadní návrh Operačních programů pro Českou republiku a také poslední návrhy Evropské komise na oživení evropských ekonomik, a to v kontextu očekávaných dopadů koronavirové pandemie.

Část první - jednání na úrovni EU v době před koronavirem

Již v první půlce roku 2018 byl Komisí předložen první návrh rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027 a od té doby je předmětem mnoha jednání, sporů a kompromisů. Ne vždy panuje jednoznačná shoda na pravidlu, že navrhovaný víceletý finanční rámec by měl podpořit ty politiky, u nichž má koordinace na úrovni EU větší efekt, než kdyby jednaly členské státy samostatně.

Existují dva hlavní názorové proudy na navržené rozpočtové výdaje. První reprezentují státy Evropské unie s podprůměrným HDP na obyvatele, které z velké míry čerpají dotace z Fondu soudržnosti na vyrovnávání životní úrovně. Tyto státy mají samozřejmě za cíl zachovat či zvýšit částku na tyto Kohezní fondy, ze kterých nejvíce profitují. Sdružují se do neformální skupiny „Přátel koheze“. Řadí se do ní převážně státy Visegrádské čtyřky, východní Evropy a Balkánu.  Zbylé státy Evropské unie, z nichž nejvýraznější je „Šetrná čtyřka“ – Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko, mají představu o víceletém rozpočtu velmi odlišnou. Snaží se naopak o snížení celkového objemu rozpočtu EU. Prosazují také více tématiku životního prostředí, boje proti klimatickým změnám či akce vedoucí k lepšímu začleňování nově příchozích migrantů a společnému sdílení odpovědnosti za ně.

Evropská komise navrhla dlouhodobý rozpočet ve výši 1,1 % hrubého národního důchodu všech 27 členských států, které by měly tento podíl odvádět do evropské kasy relativně stejným dílem. Navrhovaný rozpočet je již ve srovnání se stávajícím rozpočtem nepatrně nižší.

V návrhu Evropské komise dochází k mírnému snížení podpory pro vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi členskými státy, naopak je kladen větší důraz na programy financované centrálně přímo Evropskou komisí. Možná nejkontroverznějším bodem je společná zemědělská politika, která bude podporována méně, částečně kvůli Brexitu, ale také kvůli posílení témat životního prostředí.

.....

Odkaz na poslední článek v původním znění naleznete zde.